Péřové míčky do roku 1850

   Po několik staletí před rokem 1850 se golfové míčky vyráběly z kůže a byly plněny peřím. Péřový míček , neboli "péřák" byl unikátní a dosud nejvíce žádaný a ceněný mezi sběrateli. Mohlo by se zdát, že vzhledem k lehkosti peří, byl míček celkem měkký. Ale míčky byly peřím tak napěchovány, že dosahovaly opravdu velké tvrdosti. Tyto míčky vyráběli profesionálové, kteří obvykle dostávali zakázky od různých golfových společností. Výroba nebyla snadná a výrobce byl schopen zvládnout pouze 3 nebo 4 míčky za den. Používalo se obvykle peří z husích nebo kuřecích prsou. Zhotovený kožený obal se namočil do roztoku vody a hliníku. Poté byl obal naplněn peřím, zformován do tvaru míčku a nechal se schnout. Jak kůže vysychala, obal se zmenšoval a peří se v něm rozpínalo. Míček se natřel bílou barvou a byl hotov. Tyto péřáky měly docela dobré herní kvality, dokud se však nenamočily. Těmto míčkům byly nebezpečné dvě věci. Jednak špatný úder, který obal poškodil a také deštivé počasí, kdy vlhkost změkčila obal a ten se následně rozpadl. Většina golfových míčků z 19.st. pochází ze Skotska a byla označena jménem výrobce. Jsou převážně z dílny Allana Robertsona, Toma Morrise nebo Gourlaye. Jména se nejlépe dochovala na zachovalých nebo málo používaných míčcích. V ranných dobách se míčky neoznačovaly vůbec. Většinou uváděli výrobci na míčcích svá příjmení avšak  například Allan Robertson pouze své křestní. Mnoho dobrých hráčů pocházelo z řad výrobců a jejich spolupracovníků. Allan Robertson, Tom Morris, Willie Dunn a Jamie Dunn patřili mezi nejzdatnější.

 

   Výrobci golfových míčků a holí tvořili úzce spjatou komunitu, jak dokazuje zápis o sňatku dvou Gourlayových žen. Jean Gourlay se provdala za Petera McEvana (1781 - 1836), předního výrobce golfových holí a později také její praneteř za syna Willieho Dunna, Toma (1849 - 1902). Tom Dunn, architekt golfových hřišť a jeho synové John Duncan Dunn a Seymour Dunn se podíleli na rozvoji golfu ve Spojených státech. Je to poněkud spletité, ale nutné uvést z důvodu, aby si lidé dokázali představit, jak byl golfový svět v 18. a 19. st. malý. Způsob výroby péřových míčků byl téměř u všech výrobců stejný, i když existovaly i drobné odchylky. Sběratelé by si měly dát pozor na zvláštně vypadající míček, který je sice podobný golfovému, ale používal se pro zcela jinou hru zvanou " fives". Tyto míčky byly ušity velmi odlišným způsobem a nesmějí se s golfovými zaměňovat. Následující ,podrobný popis výroby péřového míčku pochází ze " Vzpomínek na golf a golfové hráče" od H.Thomase Peterse, 1890. Používala se býčí kůže, dvě kulaté části na konce a středová část, střižené v požadovaných rozměrech. Po změkčení byly časti řádně vytvarovány a sešity dohromady. V kůži se ponechal pouze malý otvor,  kterým se později plnil obal peřím. Ale ještě předtím se obrátil naruby, aby byly vidět pouze vnější stehy. To byla poměrně složitá operace. Poté se obal vložil do formy a naplnil peřím. Plnění se provádělo ocelovou tyčí, kterou držel výrobce v podpaží. Byla to velmi namáhavá práce. Po důkladném naplnění se otvor zašil. Výsledkem byl hladký pravidelný míček, kde byl patrný jen vnější šev. To platí samozřejmě pouze pro nové míčky. U těch starších, používaných, byly patrné známky opotřebení jako rozpárané švy a vylézající peří. V děšti z takovýchto míčků tryskala voda jako ze sprchy. Také se, nasáklý vodou, zvětšil a ztěžkl a proto bylo vždy nutné vyzkoušet, zda bude pasovat do všech jamek. Míčky se vyráběly v různých velikostech a váze a byly podle toho klasifikovány. Značili se číslem podle velikosti, avšak to se v dešti rychle smylo. Většina míčků byla velikosti 26 - 29. Po roce 1840 se pokračovalo ve vývoji nových metod pro výrobu míčků.

 

   Po roce 1850 se začal běžně užívat míček z gutta percha, tvrdé kaučukové hmoty. Výroba těchto míčků byla mnohem lacinější a snažší a díky tomu přestal být golf výsadou pouze pro bohaté. Někteří výrobci péřových míčků jako např. Alan Robertson odolávali změnám, ale před svou smrtí v r.1859,se stejně jako ostatní veteránští výrobci, přeorientoval na výrobu gutty.