Golfové značky

Po mnoho let se železné hole vůbec neoznačovaly. Kováři to často dělali pouze na zvláštní přání pro místní golfové hráče. První použitou obrázkovou značkou byl velký bodlák od Jamese McEwana. Ten byl zatím nalezen pouze na jeho holích a od té doby, co předal firmu svému synovi, se tato značka přestala používat. Dnes existuje pouze hrstka holí s touto vzácnou značkou z konce 18. století. První, kdo začal značkovat hole, byl pravděpodobně John Gray. Ten sehrál velice důležitou úlohu ve vývoji golfových holí, protože byl jednak zapálený člen a hráč v Prestwick G.C. a zároveň pracoval v ocelářství. Gray začal běžně razit své jméno na hole v r. 1850 nebo 1860 a byl následován firmou F. & A. Carrick z Musselburghu. Ta na své hole vyrážela jméno firmy nebo také malý křížek či krucifix, další příklad ranného značení. Dalším, kdo razil své jméno na hole v 60. letech 18.st., byl Andrew Gray z Carnoustie. James Anderson z Anstrutheru začal s výrobou železných hlav golfových holí v r. 1865, ale pravděpodobně je neoznačoval až do r. 1875 či 1880.

Sběratelé si musí uvědomit, že určení doby začátku značení golfových holí je velmi obtížné a dá se pouze odhadovat.  Po Jamesi McEwanovi a Carrickovi, následovala další obrázková značka, požívaná jak na dřevěných tak i na železných holích. Byl to chochol z peří, symbol prince z Walesu, převzatý Robertem Forganem. Jako výrobce golfových holí pro prince, užíval královské oprávnění pro označování holí a rovněž tak jako symbol pro svůj obchod. Oprávnění mu bylo uděleno v r. 1863 a chochol se objevil na mnoha ranných dřevěných holích. Železné hole, nesoucí tuto značku obvykle pocházejí z konce 70. a 80. let 18. st., což pokračuje až do r. 1901, kdy se značka chocholu změnila na korunu. První, běžně užívaná obrázková značka - skotský bodlák, pochází od londýnské firmy Clan Golf Company. Byla první golfovou značkou, které byla udělena ochranná známka. Poté  se užívání značek hojně rozšířilo. Clanův bodlák následovaly v příštích dvou letech Ashfordova liška a Forganova hrušeň, které se, také velmi brzy, staly obchodními značkami. Začátkem 20.st se značení holí stalo téměř povinností. Ti opravdu staromódní skotští výrobci měli své symboly, ale mnohé z nich byly pouze dekorace či sloužily marketingovým účelům. Tento trend pokračoval až do konce 20.let  20.st, kdy byla ruční výroba nahrazena tovární. Některé státy dokonce vydaly zákon, požadující registrované ochranné známky pro vývoz či mezistátní obchodní účely.

 

Opravdová golfová značka pocházela od výrobce a sloužila k identifikaci jeho práce, zvláště pokud byla hůl určena k prodeji někým jiným, např. firmou či maloobchodníkem. Ačkoli nebyly vždy pravé, tyto značky nejčastěji používali výrobci železných holí, kteří uměli kovat a vyráběli hlavy holí k prodeji. Dobrým příkladem golfových značek jsou hole Toma Stewarta či Roberta Condieho se znaky hliněné dýmky a růže, ale s vyraženým jménem jiného výrobce či maloobchodníka. Tyto značky jsou uváděny jako golfové.

 

 Velká většina značek je uvedena jako "výrobní".Hlavy golfových holí s těmito značkami, byly ve většině případech ukovány  výrobci  holí a poté se do nich vyrazila unikátní obrázková značka dle přání zákazníka. Nejlepším příkladem jsou hole Wright&Ditson se značkou " Jediný úder", které byly ve skutečnosti vyrobeny v továrně Spalding. I když  Spalding prováděl kovářskou práci, jejich výroba je přisuzována Wright & Ditson. Dále jsou některé značky uváděny jako "výrobně-prodejní", jestliže byly určeny k běžnému prodeji (hlavně ve velkých městech) a nebo "výrobně-profesionální", pokud byly vyrobeny a dodávány profesionály na široký trh přímo z klubu.

 

V některých případech měli jednotliví výrobci své "značkové řady holí". Ty nesly obvykle obrázkovou značku a slovní popis. Značku Hendry & Bishop "Biskupova mitra" někdy doprovází legenda. Značka Callan Brothers byla známa jako "značka listu", a W.L. Ritchieho "skotský modrý zvonek" jako "značka WLR."

 

Tato značka je spojena se zvláštní sérií holí, jakou je  např. Spaldingova Kro-Flite série. Velkovýrobci jako Spalding, MacGregor, Burke a Wilson, prodávající několik druhů golfových holí užívali sériové značky a názvy pro marketingové účely.

 

 Ta má spojitost pouze s jednou určitou holí. Třeba Donaldův "králík" se objevil pouze na jeho  jedné modelové holi.

 

 Mnoho obchodů a oddělení se sportovními potřebami, vymyslely své vlastní značky.Jsou to například Thorton a Lockwood & Brown. Většina těchto holí byla označena soukromě, i když byla vyrobena velkými společnostmi. Alena druhou stranu obchodní firmy  jako Army & Navy či Benetfink´s měly po určitou dobu i  svou vlastní výrobu.

 

To byla druhotná značka, převzatá s importem holí do Spojených států. Hlavním uživatelem této značky byla společnost Harry C.Lee, která dovážela tisíce holí od různých britských výrobců. Každá z nich nesla jejich značku "Žalud".

 

 Zvýšená poptávka po korozi odolných materiálech pro výrobu holí přivedla na golfový trh několik metalurgických firem. Hole vyrobené z různých druhů nekorodujících kovů, byly často opatřovány značkou toho určitého druhu kovu. Nejčastěji to byl Monel Metal od International Nickel, ale i jiné.

 

   Určité hole byly značeny vedlejšími značkami při jejich třídění dle kvality výroby železných hlav. Tom Stewart použil několik takových značek na různé stupně holí, včetně jedné, příležitostně nazývané pavouk.

Dělával také tečku, která znamenala, že hůl byla jím osobně zkontrolována.

 

 V letech 1920 a 1930, kdy začaly firmy prodávat celé sestavené sady holí, měly všechny na zadní straně hlavy označení své váhy. MacGregor používal "rukavice", Burke "jetel" a Spaldingova Kro-Flite sada měla malé letící vrány. Používaly se 1,2 nebo 3 značky.

 

 Jedna z oblastí, nejvíce matoucí sběratele, je rozmanitost určitých populárních značek. Ve sběratelských knihách je uvádeno 8 značek bodláku, 5 lvů a hvězdu, tu  používalo 7 různých výrobců v 5, 6 a 8 cípých podobách. V některých případech je každá z těchto podob pro výrobce, který ji užívá, unikátní. V jiných, jako u 5ti cípé hvězdy, je téměř nemožné rozpoznat výrobce bez pomoci  další značky na hlavě hole.

 

Další narůstající řada otázek, zvláště od sběratelů začátečníků, se týká rozdílů u stejných značek. Značka ruky, kterou užíval George Nicoll, měla nejméně 7 základních podob s nepatrnými odlišnostmi u každé z nich. Některé mohou být datovány na základě jejich tvaru, jiné se používaly v různých obměnách v pozdějších letech. Sběratelé občas narazí na značku dýmky Toma Stewarta s velmi rovnou nebo ostře zahnutou stopkou, která se dost liší od většiny ostatních značek dýmky. Ty mají stopku zahnutou jen mírně. Avšak tyto drobné odchylky či rozdíly nemají žádný zásadní vliv na určení stáří či zařazení holí. Připisují se výrobcům razidel pro golfové hole. Tato razidla pro stejnou značku mohly být vyrobeny s odstupem mnoha let a přesto v nich byly jen nepatrné rozdíly. Možná jen pozdější verze byly uzpůsobeny lepší kvalitě a odolnosti značek. Jsou zde rozdíly také u značky bodláku od různých výrobců, které napomáhají jejich identifikaci, ale sběratelé by se neměli příliš obávat drobných odchylek v jednotlivých značkách od stejného výrobce.

 

 

Někteří výrobci označovali své hole dvěmi značkami. MacGregorova série Tomahawk měla ve znaku jak tomahawk, tak i hvězdu na každé holi. Také Burke vytvořil několik řad se značkami včely a květiny. Některé železné hole měly dokonce i 3 různé značky. Ve většině případech pocházejí 2 značky přímo od výrobce - kováře hlavy a 1 od výrobce či prodejce hole. Edwina Cosbyho ruka se šípy je obvykle doprovázena hvězdou od Williama Gibsona. Hlavu hole ukoval Gibson a prodejcem byl Cosby. Vlastnoruční sada Toma Morrise z obchodu Brodie, je značkována starou Tomovou hlavou a  trojúhelníkem BSA. Informace o tom, že Gibson a Brodie byli vlastníci kovodělné výrobny, pomůže sběrateli pochopit, že oni byli výrobci hlav a značka výrobce či prodejce se přidávala kvůli marketingu a identifikaci. Byly tu i další kombinace značek jako golfové s kontrolní nebo dovozní či váhovou.

 

Zatímco řada značek nebyla registrována, většina těch, které byly nazývány "důležitými" pro výrobce či firmu, registrovány byly. Ty, které nebyly, jako třeba Burkeova ruka s namířeným prstem nebo Wilsonovo kladivo mohly být snadno imitovány bez poškození firemního jména. Hrstka značek byla registrována jak ve Spojených státech tak v Británii, zvláště firmami, zapojenými do trans- atlantického obchodu.

Mnoho, později patentovaných holí, bylo prodáno ještě před uznáním patentu a bezpočet značek bylo použito před jejich zaregistrováním. Golfové hole s obchodní značkou jsou  uváděny v několika variantách.